Warning: A non-numeric value encountered in /data/web/virtuals/148833/virtual/www/domains/financniliska.cz/wp-content/plugins/eu-cookie-law/class-frontend.php on line 106

Je věda hlavním motorem inovací?

1 79
5/5 - (1 vote)

Vzrůstající zájem o vědu mezi politiky či širokou veřejností je bezpochyby dobrá a užitečná zpráva. Svět, který nás obklopuje, je přeplněný komplexními technologiemi a ty vznikly i díky úsilí množství vědců z celého světa.

Přinese však intenzivnější podpora vědy či rozšíření počtu vědců více inovací a prosperity pro celou společnost? Je opravdu věda hlavním motorem inovací?

Vědecká revoluce

Množství historiků, filosofů a jiných vědců tvrdí, že za prudkým vzestupem západní civilizace v posledních staletích byla vědecká revoluce. Mezi příznivce tohoto myšlenkového konceptu patří Niall Fergusson, Herbert Butterfield, Thomas S. Kuhn, Michael Shermer, Steven Weinberg, Yuval N. Harari, Steven Johnson, atd.

Podle nich nám objevy učenců v 16. a 17. století umožnily vytvářet přesněji koncepty o událostech kolem nás. Nové poznání tak uvolnilo zvědavost vzdělaných skupin a výsledkem jejich bádání bylo množství vynálezů, které způsobily dominanci západního světa.

První popularizátor tohoto myšlenkového proudu byl anglický filozof Francis Bacon který propagoval lineární model.

základní výzkum -> aplikovaný výzkum (technologie) -> prosperita

Tento svůj názor stavěl na příkladu portugalského prince Henryho Navigátoru, který v 15. století investoval množství prostředků do škol a pracovních vědeckých skupin z různých oborů. Ti vytvořili nové mapy a různé navigační pomůcky. Tyto investice mu později umožnila zisk z obchodu na nově dobytých územích.

Průmyslová revoluce

Do druhé skupina historiků a jiných vědců odmítající výše uvedený názor patria Matt Ridley, Kevin Kelly, George Basalt, Steven Shapin, Terence Kealey, W. Brian Arthur atd. Za hlavního představitele tohoto myšlenkového postoje se však považuje liberální filozof a ekonom Adam Smith.

Ten tvrdil, že za technologickými inovacemi nejsou akademici a univerzity, ale nové technologie vznikají zdokonalováním již existujících technologií v řemeslných dílnách.

Jsou to naopak nové technologie, které umožňují vědcům zlepšovat a přehodnocovat jejich stávající teorie.

existující technologie -> nová technologie <=> věda -> prosperita

Tento postoj vyplýval iz osobní zkušenosti. Jeho známý, fyzik a doktor Joseph Black, se snažil objevit prostředek, který by rozpustil kameny v močovém měchýři způsobující ukrutné bolesti.

Když Black ohříval tyto kameny všiml si, že začali vylučovat oxid uhličitý. I tento poznatek o pár let později umožnil francouzskému vědci Antoina L. Lavoisier vyvrátit tehdejší flogistonovu teorii.

Ovlivnila vědecká revoluce průmyslovou?

Byla to opravdu vědecká revoluce, která způsobila přeměnu malých řemeslných dílen na první velké továrny v Anglii? První industrializace vlna nastala v 18. století, a to v textilním průmyslu.

Mezi lety 1780-1860 došlo ke kontinuálnímu a do té doby nevídanému nárůstu produktivity práce v bavlnářském průmyslu. A tu způsobil vznik nových technologií a institucí. Biochemik Terence Kealey a Matt Ridley však zpochybňují častý názor, že to byla věda kdo spustila průmyslovou revoluci.

Podle nich nejen v první polovině 18. století nebyl v Anglii učiněn žádný významný vědecký objev, ale bavlnářský průmysl byl mimo jakýkoliv zájem vědy a vědců. Traduje se, že v prvních spřádavém a tkalcovských strojích nemohlo být nic, co by mohlo překvapit Archiméda.

I když historici milují velké události a heroické činy výjimečných lidí, Terence Kealey tvrdí, že inovace v textilním průmyslu vznikaly nepřetržitě, díky neustálému proudu nových nápadů, které se rodily přímo na linkách v hlavách techniků, operátorů a inženýrů.

Přečtěte si: Když migrace nefunguje

Byly to nové termodynamické zákony, které vynalezli vědci a umožnily tak Jamesovi Wattovi konečně sestrojit průmyslově účinný parní stroj?

Matt Ridley to odmítá, a podle něj to bylo přesně naopak. James Watt šel proti tehdejším vědeckým teoriím a jeho parní stroj naopak pomohl vědcům vytvořit přesnější termodynamické zákony. Navíc další inovátoři, kteří přispěli ke vzniku parního stroje, nebyli žádní vědci či alespoň vzdělaní lidé.

Thomas Newcomen byl kovář, Richard Trevithick a George Stephenson byly Samouco. Denis Papin byl sice vědec, ale byly to jeho praktické poznatky z konstruování motorů, které ovlivňovaly jeho vědecké koncepty a ne naopak.

Technologie plodí nové technologie

Samozřejmě první, co si řeknete, je, že to bylo 18. a 19. století, ale my žijeme v 21. století. Věda přece dennodenně přichází s novými poznatky a velký počet technologií bychom neměli bez vědy.

Avšak iv 20. století množství technologií nevzniklo ve vědeckých laboratořích, ale jako hybridy stávajících technologií. Spojením telefonu a počítače vznikl internet. Kapslové endoskopie je výsledkem rozhovorů mezi gastroenterologem a projektantem řízených střel.

První auto vypadalo jako kočár oplodněný kolům. Automobil, letadlo, mobilní telefon, elektronika pevných látek, internetový vyhledávač, Google autonomní auto, Internet, Facebook, Instagram, počítačová myš, jsou jen nepatrnou vzorkem technologií, které vznikly rekombinací již existujících technologií.

Věda je dcerou technologií

Fyzik Richard Friend v knize Serendepity: Fortune and prepared mind přiznává, na vědce až s neobvyklou pokorou, že na většinu objevů ve fyzice se přišlo náhodou a byly ve skutečnosti neplánované.

Podle něj technologie ve většině případů předbíhají vědecké objevy. Bez teleskopu by si Galileo ani jen neškrtí. J.J. Thomson, objevitel elektronu, předběhl své kolegy z Evropy, díky technologicky dokonalejší vakuové pumpě. Díky technologii používané v polovodičovém průmyslu vědci objevili kvantový Hallův efekt.

Lineární model věda-technologie-prosperita prostě nesedí. Potraviny jsme konzervovali aniž abychom byť jen tušili o teorii o mikroorganismech, která vysvětluje, proč zahřátí nebo ochlazení pomáhá. Kapitán James Cook dával své posádce kysané zelí proti kurdějí staletí předtím, než vědci přišli s objevem vitaminu C, atd.

Nepochybně věda a vědecké objevy od konce 19. století významně přispívaly ke vzniku nových technologií a věda se tak stala pevně provázanou s technologiemi.

Podle Matta Ridleyho navzdory podpoře a úctě vůči vědě, kterou všichni máme, měli bychom přiznat, že je spíše dcerou technologií, než její matkou.

Matkou inovací není věda, ale potřeba

Terence Kealey je přesvědčen, že motorem inovací, není věda, ale potřeba. Už před 10 000 lety museli naši předkové řešit problém, který zřejmě sami způsobili, a to vyhubení velkých zvířat zde, zde a zde.

Tuto potřebu řešili inovací svého způsobu života a lovecko- sběračská styl života nahradili farmařením. A ten by nevznikl, nebýt množství působivých technologických inovací.

Egypťané a Inkové nebyly vášniví astronomové kvůli samotnému poznání a hledání pravdy, ale poháněly jejich praktické potřeby farmářů. Starověcí Řekové a Portugalci se zajímali o astronomii kvůli potřebě mořeplavců a navíc množství astronomických poznatků přicházelo spíše přímo od samotných námořníků, než od učenců.

Stejně tak rapidní industrializace v Anglii 18. století nebyla plánována a řízena „elitami“, ale byla poháněna poptávkou po oblečení širokých vrstev, jak si to všiml slavný autor Robinsona Crusoea Daniel Defoe.

Přilehlé možná

Teoretický biolog Stuart Kauffman přišel před několika lety s teorií „přilehlého možna“. Podle spisovatele Stevena Johnsona tato fráze obsahuje limity a kreativní potenciál možných změn a inovací.

Přilehlé možná vyjadřuje druh nejasné budoucnosti vznášející se na okraji současného stavu věcí, mapy všech způsobů, jakými se součastnost dá přetvořit.

Zatímco na jedné straně v primordiálnej polévce v dávné minulosti z molekul metanu a kyslíku jejich vzájemnou kombinací mohla vzniknout voda, nemohli z těchto základních molekul vzniknout komplexnější organismy.

Steven Johnson tvrdí, že podobně jako v biologii, technologické inovace mají graduální charakter přilehlých možností, kdy rekombinace nápadů otevírají dveře ke vzniku dalších inovací a ty k dalším, atd.

Přečtěte si: 5 digitálních služeb, které dělají svět svobodnějším

Zároveň však, „přilehlé možná“ vyjadřuje konečné množství možností a nemožnost prudkých skoků. Například anglický vynálezce Charles Babbage se v 19. století pokoušel sestrojit první programovatelný počítač.

Podobně jako dnešní počítače měl svůj software a hardware sestávající ze sady instrukcí, procesoru, paměti, vstupního a výstupního zařízení. Komponenty, z nichž však byl vytvořen, byly naprosto nevhodné aiv případě jeho dokončení, by tento stroj byl příšerně pomalý a neuvěřitelně náročný na údržbu.

Nápad byl sice vizionářský, ale prostředí, ve kterém vznikl, nebylo ještě připraveno.

Více inovátorů, než vědátorů

Tento evoluční pohled na inovace sdílejí se Stevenem Johnsonem profesoři z MIT Erik Brynjolfsson a Andrew McAfee. Pro ně je každá nová technologie stavebním prvkem pro vznik další technologie.

Nejenže v současnosti dominantní digitální technologie se exponenciálně zlevňují, umožňují z historického hlediska dosud nevídané sdílení myšlenek a výměnu nápadů.

Podle nich tak vznik inovací závisí na naší schopnosti spojovat a rekombinovat stávající technologie do jejich nových podob. A to se dá nejlépe tak, že do testování nápadů zahrneme stále větší množství lidí.

Uvádějí příklady crowdsourcing a online projektů Innocentive, Kaggle, na kterých stránkách firmy zadávají své problémy. A jsou to často lidé jen s částečnou kvalifikací resp. odborníci z jiných druhů oborů, kteří přicházejí s vítěznými řešeními.

Podobně startup Quirky sdružuje komunitu lidí, kteří vyhledávají nápady na nové produkty, třídí je, vymýšlejí názvy, podílejí se na vývoji a podporují jejich prodej.

Zlepšujme prostředí

Žijeme v prostředí, ve kterém vládne přesvědčení, že inovace přicházejí jakoby shora. Jsou to přece výjimeční a moudří lidé, kteří nám mohou přinést prosperitu. To minimum, co bychom měli proto udělat, je nabídnout alternativu k tomuto elitářský modelu.

Za inovacemi nestojí moudré elity ani hloubaví vědci, ale naše potřeby. Podle Matta Ridleyho dobrou zprávou je to, že každou novou službou, která naplňuje naši dílčí potřebu, přicházejí další a je to prakticky nekonečný proces.

Více inovací, které přinesou ještě různorodější a pestřejší množství nových služeb, můžeme dosáhnout tak, že zapojíme do procesů vyhledávání, selektovaných a kombinování myšlenek co největší množství lidí.

A proto nejvhodnější prostředí pro více inovaci je takové, ve kterém se politici snaží eliminovat selektivní zvýhodňování, zlepšovat podnikatelské prostředí, snižovat protekcionismus, izolacionismus a zbytečně nezvyšovat daňové zatížení, aby tak uvolnili tvořivost a nápady jednotlivců.

Konec konců jen taková společnost vygeneruje přiměřené množství peněz, které může investovat do vědy.

1 Comment
  1. […] Přečtěte si: Je věda hlavním motorem inovací? […]

Leave A Reply

Your email address will not be published.

Chcete být informováni o nejnovějších akčních půjčkách na email?

Co získáte

 

Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb souhlasíte s jejich použitím. Co jsou cookies...

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close