Freelanceři jsou silou, se kterou bude třeba na velmi proměnlivém pracovním trhu práce počítat. Jejich počet je už dnes celkem velký a bude jenom narůstat.
Navíc je tento pracovní model stále oblíbenější u mladé generace, která je hypermobilní a jistotu teplého místa v kanceláři vymění za flexibilní pracovní dobu, home office nebo zcela nový model spolupráce.
Naneštěstí je to s touto pracovní silou poměrně obtížné. Zdá se, jako by o tyto lidi firmy neměli zájem. Resp. možná by o ně i zájem měli, ale nechce se jim vpadnout do nového modelu spolupráce. Jinými slovy
„Buď budeš zavřený u nás v offisu nebo táhni odkud si přišel.“
Tohle je samozřejmě velice krátkozraký postoj, na kterém tratí obě strany. A ztrácejí poměrně významně. Někdy si říkám, že je to možná proto, že firmy si neuvědomují jaké obrovské výhody získají právě spoluprací (netvrdím že rovnou zaměstnáním) s freelanceři.
Zde je pár takových výhod, které mě, jako dlouholetého freelancera, pohybujícího se ve freelancerskom prostředí, napadli. Ať je vám to inspirací.
1. Motivace freelancera
Freelancera netřeba motivovat. Velký problém všech manažerů snažících se své lidi přimět k vyššímu pracovnímu výkonu. Nad freelancerem málokdy někdo stojí a nabízí mu různé soutěže, benefity a podobné kravinky.
Freelancera motivuje především to, že svou práci má rád. Nepotřebuje žádný externí hlas, který by mu to připomínal. A protože ji má rád, tak samotná práce je pro něj motivací aby ji dělal. A aby ji dělal dobře. Pokud vás něco baví, tak to nebudete flákat, ale dáte do toho všechno, co víte.
2. Odpovědnost
Do pozoru mě staví příklady fatálního lajdáctví, se kterým se občas ve firmách všeho druhu setkávám. Většinou mají podobu toho, že někdo, kdo měl něco udělat, tak to neudělal, protože – a následuje asi milion výmluv.
Tak jsme kua někde na dětském pískovišti, nebo jsme zodpovědní dospělí lidé, kterým když se něco řekne, tak se to udělá? Nebo jak? Pokud jsem zaměstnancem, tak hraji podle určitých pravidel. A součástí těchto pravidel je, že pokud mi můj nadřízený řekne, že mám něco udělat, tak to udělám.
Žádné remcání, stěžování si, námitky. Pokud se mi to nelíbí, mohu se sám stát manažerem a budu dirigovat druhých, nebo si najdu nějaké jiné místo. Nejspíše v řadě na úřadu práce. Tohle freelancer nikdy neudělá. Nemůže.
Jde mu o krk. Pokud dostane úkol, tak jej udělá dobře a včas. Ví, že pokud by tak neudělal, tak už žádnou další zakázku nedostane.
3. Zkušenosti
Freelancer se pohybuje od zakázky k zakázce. Každá je svým způsobem jiná. Při jejich řešeních musí často získávat zcela nové informace, hledat zdroje, ptát se druhých.
Výhodou je, že zkušenosti, které nasbíral jinde, může použít tam, kde to bude potřeba. To mu umožňují mít originální pohled na věci a nacházet souvislosti i tam, kde by je nikdo jiný neviděl.
4. Není třeba ho posílat na školení a kurzy
Že vzdělávání je důležité, si freelancer uvědomuje každý den, kdy musí bojovat o novou zakázku. Pokud nebude vědět / znát něco nového, něco, co mu pomůže přesvědčit klienta, že spolupráce s ním je dobrým řešením, tak skončil.
Navíc freelancer si dotuje vlastní vzdělávání ze své kapsy. Ale vzhledem k tomu, že na webu se dají najít kvanta kvalitního bezplatného vzdělávání ho to dokonce nemusí stát vůbec nic.
5. Technologie
Většina freelancerů využívá všechny dostupné moderní technologie. Mnozí z nich právě technologie mají jako koníčka. Baví je neustále sledovat, co je nového, co se dá využít pro práci nebo zábavu.
S počítačem, tabletem nebo smartphonem jsou jedna ruka. Důležité však je, že všechny tyto technologie umí využívat k tomu, aby jejich práce byla udělána co nejrychleji a nejkvalitnější. A v ideálním případě, aby to byla i trochu zábava.
6. Efektivita
No, řekněme, že tento bod se asi nebude vztahovat na všechny. Ale podívám se na to z pohledu vlastní zkušenosti. Jako freelancer jsem pracoval z domu. Po nějaké době se mi narodil syn.
A já jsem stále pracoval z domova. Narození dítěte vám pěkně popřevracelo život. Pro mě to mimo jiné znamenalo, že jsem se musel naučit být extrémně efektivní a využít k práci ten čas, kdy malý spal.
To, co mi běžně trvalo 4 hodiny jsem musel stihnout za dvě. To byl totiž čas, kdy během oběda spal. Toto se dá aplikovat na mnoha freelancerů.
7. Jsou extrémně mobilní
Mobilita je pro freelancera životním stylem. S mobilitou je totiž spojena změna a tu mají freelanceři celkově rádi. Na rozdíl od denní rutiny, které se bojí jako čert kříže.
S rutinou je totiž spojena nuda a ta je pro freelancera noční můrou. Na mobilitu bychom se mohli dívat dvěma pohledy – přes mikro a makro úroveň. V mém pojetí je tzv. mikromobilita spojená s tím, že freelancer nemá jedno jediné pracovní místo, ale využívá, tak říkajíc, celý svět k tomu aby se stal jeho pracovištěm.
Je venku hezké počasí? Tak vhodným pracovním místo bude letní terasa nebo pláž. Prší? Tak zkusí navštívit kavárnu nebo vhodné coworkingové centrum. Nemá náladu na lidi? Může pracovat z domova. Také není třeba nijak zvlášť zdůrazňovat, že změna prostředí rovná se nové podněty, které zase vedou k novým myšlinkám a pod.
Na makro úrovni mobilita znamená, že freelancer není tak vázán na jednu geografickou lokalitu. Technologie v principu umožňují pracovat z kteréhokoliv místa na světě, tak proč tedy nejít do světa?
Tento postoj dal vzniknout tzv. digitálním nomádům. Lidem, kteří si vydělávají na živobytí, zatímco cestují po světě a poznávají jiné kultury. Nakonec, načež čekat do důchodu?
Pokud vás napadnou nějaké další důvody, proč právě freelanceři mohou být pro firmy užiteční, tak budu rád, když se o svůj názor podělíte v komentářích.
